po25092017

Zpět Jste zde: Home Komentáře Sjezd KDU-ČSL, žádné myšlenky, jen sebeutvrzování

Sjezd KDU-ČSL, žádné myšlenky, jen sebeutvrzování

5 - BělobrádekPřed několika dny se uskutečnil sjezd KDU-ČSK ve Zlíně. Z úst předsedy strany Pavla Bělobrádka a dalších představitelů, zaznívala silná, nadšená, moralisticky a optimisticky znějící prohlášení, která ale nemají reálný základ.

Vznešené hodnoty?

    Bylo jich mnoho. Například, že KDU-ČSL se mění, že není klerikální stranou, tedy pouze stranou křesťanů pro křesťany, že není jen jakýmsi jazýčkem na vahách v koalicích, ale má svůj vlastní program, a že se prý se nevyčerpává v šarvátkách. Zastává trvalé hodnoty, a nemění je podle toho, co je výhodné, a také, že se stát nemá řídit jako firma.

Hlavně zásadově

    Zde bych se chtěl věnovat pouze některým z těchto tvrzení. Za prvé, že lidovci nemění své názory podle toho, co je pro ně z různých důvodů výhodné. KDU-ČSL například zásadově tvrdila, že je proti online pokladnám, a to přesně do chvíle, kdy jejich vznik podpořila. Jak tomu rozumět?

Pomáháme řídit Babišovi stát jako firmu, přestože je to nesmysl

     Za druhé, že se stát nedá řídit jako firma. To zaznělo jednoznačně na adresu Andreje Babiše a jeho hnutí ANO, který právě takovou představu má a realizuje ji. Tedy snaží se řídit Českou republiku jako svou firmu, pro vlastní prospěch. A to právě za plné podpory KDU-ČSL. Jak to spolknout?

Přihazování peněz vidlema

     Bylo to právě KDU-ČSL, a její místopředseda Marián Jurečka, který pomohl ministru-podnikateli Babišovi udělat jeden z dosud nejdůležitějších kroků v řízení státu podle představ podnikatele-místopředsedy vlády. A to prosazení zákona, který prodlužuje daňové zvýhodnění biopaliv, a je výhodný pro firmy minista Babiše. Jak se s tím vyrovnat?

Hrdinství, když nic nehrozí

    Ovšem kde se KDU-ČSL zachovala hrdinsky, byla situace, kdy prosadila ve vládě, aby prezident Zeman dostal peníze na cestu do Moskvy pouze v případě, že nepůjde na vojenskou přehlídku. Svou zásadovost a sílu uplatnili vůči Zemanovi, na kterém nezáleží to, o co jim nejvíce jde, totiž zda zůstanou nebo nezůstanou ve vládě.

Když něco hrozí, tak ani píp, nebo zásadově a jednoznačně „ani tak, ani onak“

    Proti svým koaličním partnerům se ale neodváží ani pípnout. Pardon. Někdy pípnou, vymezí se tak, aby to veřejnost zaregistrovala, ale pak odhlasují a podpoří to, co chtějí jejich silnější partneři, především ANO.

    Tak tomu bylo v případě, kdy navrhovali, aby státní firmy, které jsou řízeny Ministerstvem financí, byly převedeny pod jiná ministerstva. Babiš řekl „ne“, pohrozil rozbitím koalice, a bylo po diskusi.

   Nebo rovnou zásadově a jednoznačně říkají „ani tak ani onak“, nebo „tak i tak“, případně „ani tak, ani tak“, což je dlouhodobá lidovecká strategie, takže není jasné, co vlastně chtějí, a každý může vybrat to, co si do toho sám vloží, a naivně si myslet, že si lidovci myslí totéž, co on.

Dvacet pět let zpoždění, i to se hodí

    V tomto kontextu také stojí za zmínku, že se Pavel Bělobrádek připojil k iniciativě Platforma evropské paměti a svědomí, která chce prosadit stíhání Jakeše, Štrougala, a dalších prominentů bývalého komunistického režimu. Nic proti tomu. Ale zaprvé uplynulo 25 let od listopadu 1989. Takže na to lidovci měli dost času. Za druhé, v této souvislosti by měli důkladně zreflektovat i své vlastní působení z období totality, kdy jejich strana, a tedy i mnozí současní straníci, byla součástí Národní fronty, a vyvodit z toho důsledky. Za třetí je v přímém rozporu s tímto opožděným komunistobijectvím skutečnost, že jsou ve vládě s člověkem, který má kontroverzní historii v oblasti spolupráce s komunistickou StB.

    Až jasně a jednoznačně vyřeší tyto problémy, tak by bylo možné věřit, že snahu o vypořádání se s bývalými představiteli komunistického režimu myslí skutečně vážně. Bez toho by si člověk také mohl myslet, že se spíše jedná o snahu právě touto aktivitou jaksi zamáznout svou současnou angažovanost ve vládě, která stojí na osobě s nevyjasněnou minulostí a dokonce jí pomáhá v rozšiřování vlivu a majetku.

Prý říkají, co si myslí, nejde tomu ale jaksi rozumět

    „Co myslíme, to říkáme, co říkáme, to děláme“, tvrdil Bělobrádek na sjezdu. Ovšem uhodnout, co si KDU-ČSL myslí podle toho co říká, nejde. Nejde často ani rozhodnout, co vlastně říká, protože to je nějak nejednoznačné, posunuté, nejasné, se spoustou „ale“. A nakonec sami lidovci brání pochopení toho, co vlastně dělají, protože své činy interpretují jinak, než jak se jeví.

Sebepotvrzování, marketing, posty a moc nejsou politickými myšlenkami

    Takže vyvozuji, že sjezd KDU-ČSL žádné nové myšlenky nepřinesl. A ne jen to. Nepřinesl žádné myšlenky. Šlo pouze o sebeutvrzování v tom, jak to dělají dobře a snahu přesvědčit o tom i své okolí, tedy občany této země. Za sebe musím říct, že tomu nevěřím. Vše je při starém. Stejné řeči o dvoutisícileté tradici a o změně. Stejné zaklínání se vznešenými hodnotami, přestože dennodenní praxe ukazuje pravý opak. Žádné hodnoty. Především moc, posty, postavení, sláva a peníze.

U lidovců to víc zamrzí

    Je ovšem třeba objektivně říci, že u ostatních parlamentních stran je to více nebo méně stejné. Ale právě u lidovců to víc zamrzí, když ve svých politických obchodech zneužívají ne jen světské hodnoty a morálku, ale i tu Boží.

Na závěr něco o marketingu a skutečném křesťanství

    Na závěr bych připojil poznámku ke snaze vzbudit přesvědčení, že KDU-ČSL není pouze strana křesťanů pro křesťany. Je v tom neřešitelný problém. Ona totiž stranou křesťanů pro křesťany je. Její hlavní představitelé neumějí vyvodit hodnoty a morálku jinak, než ze zděděné tradice křesťanství. A proto nemohou pochopit, že někdo jiný tuto oporu v tradici nepotřebuje, a mají k takovému člověku nedůvěru. Nechápou, že jejich křesťanství není křesťanstvím, ale pouhou nápodobou v mrtvé liteře uzavřených událostí, které si navíc představují podle sebe. Skutečné živé křesťanství žije jinde. V srdcích lidí, kteří jednají sami ze sebe, když hledají pravdu a dobro, se všemi možnostmi omylů a bolestí.

Předem daná pravidla ničí svědomí

    Tam, kde člověk jedná podle předem daných pravidel, nemůže dojít k tomu, že se ohlédne k tomu, co udělal, a řekne si třeba: „To jsem hlupák, lotr, idiot.“ Nemůže to udělat, protože jedná podle „neomylných“ pravidel, a tedy nemůže jednat špatně. Dívá se na následky svých činů a musí si myslet, že jednal správně. Pak ale nemůže prožít skutečnou lítost a obrácení ve svědomí, a z toho vzešlé sebepoznání o vlastní nedokonalosti, jako člověk, který jednal pouze ze sebe a za sebe. To ale člověk, který má morálku pozitivně vyjádřenou v předpisech, nemůže pochopit, a nutně si musí myslet, že člověk, který jedná bez vnějších pravidel, a bez vztahu k autoritě, která za nimi stojí, nemůže jednat dobře.

Lítost není vztek, ponížení a bezmocnost

    Už slyším námitku, že člověk, který jedná podle předem daných pravidel, přece také může prožít lítost. Nemůže. To, co prožívá, není lítost, a to ani v případě, že třeba pláče, ale vztek, ponížení a pocit bezmocnosti, že nedokázal dodržet pravidla.

KDU-ČSL je stanou pro věřících pro věřící a zůstane jí

    Takže když strana, kde je většina členů, a především vedení, přesvědčena, že jediné správné jednání a smýšlení musí vycházet z předem daných pravidel, daných nejvyšší autoritou, tvrdí, že není církevní stranou pro věřící, neví co říká, nebo vědomě klame. Chce pouze rozšířit svůj voličský elektorát, a tak se snaží o sobě vytvořit jiný obraz, než jaká je skutečnost. Jde pouze o marketing. Osoby, které se takto nechají lapit, ale nikdy nepřipustí k tomu, aby mohly mít ve straně větší vliv, natož aby ji dokázaly ovládat. Vždy tam bude „My“, a „Oni“ a pečlivé hlídání “křesťanských pozic“.

Jan Kordač

ZNAK FINALL

 

Vydává Československá obec legionářská, Sokolská 33, 120 00 Praha 2. Telefon: 224 266 235

Kontakty na Deník legie: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ,  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Mapa stránek